Věznice amnestovaní opouštějí, celkem jich má být 7416
Brány věznic začali opouštět odsouzení, na něž se vztahuje amnestie vyhlášená prezidentem Václavem Klausem. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje, že celkem by mělo být propuštěno 7416 vězňů, číslo se ale může průběžně měnit. Do 17:30 se na svobodu dostalo 560 vězňů. Opustit žaláře by měla zhruba třetina všech lidí, kteří si ve věznicích odpykávají své tresty. Soudci vyhodnocují jednotlivé případy nepřetržitě po celý den a někde budou pracovat i v noci. Zasedají buď ve věznicích, nebo si nechali spisy převézt do soudních kanceláří.
Klausovo rozhodnutí kritizovali dnes nejen opoziční, ale i někteří koaliční politici a také většina prezidentských kandidátů. Zejména se jim nelíbí, že amnestie se bude týkat některých závažných kauz, kde trestní stíhání přesáhlo osm let a trestní sazba nepřekračuje deset let vězení.
Amnestie by se mohla vztahovat například na údajné daňové delikty podnikatele Tomáše Pitra z roku 1994. Může se dotknout i případu konkurzního soudce Jiřího Berky, podvodů a machinací v kauzách investičního fondu Trend, firmy Progres Invest, obchodníka s cennými papíry KTP Quantum či případu někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského viněného ze stamilionových úvěrových podvodů.
K vyhlášené amnestii má výhrady většina prezidentských kandidátů. Jako hlava státu by ji prý buď neudělovali vůbec, nebo v menším rozsahu. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a europoslankyně Zuzana Roithová ostře kritizují to, že amnestie zřejmě osvobodí od trestu i lidi, kteří figurovali ve velkých skandálech spojených například s tunelováním. Pochybnosti o amnestii mají i další kandidáti včetně Miloše Zemana či Jany Bobošíkové, které s Klausem spojují vzájemné sympatie.
Prezidentovo rozhodnutí dnes pranýřovala ČSSD, která uvažuje o vyvolání mimořádné sněmovní schůze. Premiér Petr Nečas (ODS) by na ní měl vysvětlit, proč prezidentovo rozhodnutí podepsal. Kritikou nešetřil ani místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něho amnestie nepatří do moderní ústavy a prezident zvolený v přímé volbě by už neměl mít právo ji vyhlašovat. Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) počítá s tím, že v konkrétních případech amnestie vyvolá některé kontroverze.
Vůbec prvními propuštěnými se staly dvě ženy z teplické věznice, následovali je další odsouzení na různých místech republiky. Rozhodování soudců je poměrně rychlé, propouštění však mohou brzdit technické možnosti jednotlivých věznic. Po rozhodnutí soudu o propuštění totiž musí každý vězeň absolvovat zdravotní a výstupní prohlídku a další formality, které zaberou zhruba dvě hodiny. Jednotlivé věznice tak mohou odbavit řádově desítky vězněných osob denně, v ČR je celkem 36 nápravných zařízení, kde bylo k dnešnímu ránu téměř 23.000 vězňů.
Největší nápor čeká podle údajů vězeňské služby věznici Heřmanice, kde se má amnestie dotknout 546 odsouzených, což představuje více než polovinu tamních vězňů. Následuje věznice Kynšperk nad Ohří s 446 odsouzenými z celkem 1000 vězňů. Naopak nejméně se prezidentovo rozhodnutí dotkne věznice Mírov, odkud by mělo odejít pouze 26 odsouzených. Důvodem je fakt, že v mírovské káznici si vězni odpykávají tresty většinou za závažné zločiny, na něž se amnestie nevztahuje.
Podle předsedy pražského městského soudu Jana Sváčka, který je členem koordinační skupiny ministerstva spravedlnosti, se soudci snaží dělat vše pro to, aby ještě během dnešního dne vydali rozhodnutí o propuštění všech dotčených vězňů. Teprve později se budou zabývat případy odsouzených k podmíněným či alternativním trestům, na něž se amnestie rovněž vztahuje. Neveřejná zasedání, ve kterých soudci rozhodují, se mohou protáhnout o několik dnů až týdnů v případě, že proti verdiktu soudu podá vězeň či státní zástupce stížnost.
Na propouštění vězňů se preventivně přichystala rovněž policie. Zvýšený dohled platí na Liberecku či Vysočině, kde policisté monitorují nejen bezprostřední okolí věznic, ale i restaurační zařízení či vlakové a autobusové zastávky. Amnestií se zabývá také ministerstvo práce, které už úřadům práce odeslalo pokyn, jak mají postupovat, když se na ně obrátí propuštění vězni. Úřady mohou potřebným vyplácet dávku mimořádné okamžité pomoci.
Propouštění na základě amnestie se podle ministerstva spravedlnosti nedotkne žádné vazebně stíhané osoby. Podmínky amnestie se vztahují zejména na vězně s tresty uloženými na jeden rok a méně. Ministr spravedlnosti uvedl, že amnestie nejčastěji zahrne pachatele trestných činů maření úředního rozhodnutí a drobné majetkové kriminality, jako jsou krádeže. Na jiné tresty než odnětí svobody, podmíněné tresty, obecně prospěšné práce a domácí vězení se nevztahuje. Například zákazu činnosti, zákazu řízení motorových vozidel či rozhodnutí o náhradě škody by se tak neměla dotknout.
O amnestii rozhodl také slovenský prezident Ivan Gašparovič k 20. výročí vzniku samostatného Slovenska. Podle tamních médií by se mohla týkat asi 550 lidí.
zdroj: ČTK
