Praha plánuje mnoho pomníků, ne vždy se lidí ptá, zda je chtějí

Před deseti dny se v Praze 6 odhalovala busta ruského básníka Puškina, radnice ji také dostala darem, opozice přijetí daru vyčísleného na více než milion korun od Rusko-české smíšené obchodní komory kritizovala. Minulý týden ruský podnikatel Ruslan Bajramov předal planetáriu ve Stromovce bustu prvního kosmonauta Jurije Gagarina - jeho sochy vyváží do celého světa. Podle vedení planetária nelze akci, jíž se zúčastnili ambasadoři obou zemí, vnímat politicky.

 

Přestože sochy zaplňují veřejný prostor, často se k jejich záměru lidé nemohou vyjádřit a dozví se o nich, až když stojí. "Většina pomníků vzniká bez zájmu o profesionální konzultace České komory architektů. Praha 6 spolupráci s ČKA přímo odmítla," řekl ČTK vedoucí pracovní skupiny ČKA pro soutěže Petr Lešek.

 

Ze soutěží konzultovaných komorou vznikly třeba pomníky obětem komunismu v Praze na Újezdě nebo v Liberci. Lešek ale připomíná, že ne všechny soutěže dospěly k realizaci, často se proti rozhodnutím poroty postavili politici nebo členové spolků, což byl třeba případ odmítnutého vítězného návrhu Davida Černého pro památník druhému odboji v Praze na Klárově. Pořadatel se kvůli veřejně prezentovaným Černého názorům rozhodl pro jiné dílo a na Klárově stojí pomník od Vladimíra Preclíka.

 

"Někdy jsou motivace k postavení pomníku podivné - například Náchod vypsal soutěž na realistickou sochu Josefa Škvoreckého: musí odpovídat fotografii, na níž je spisovateli 60 let, a musí být na lavičce a umístěn tak, aby se vedle něj dalo posadit - to prý povede k podpoře turistického ruchu. Je škoda, že na kvalitní soudobé dílo financované municipalitou, které hovoří o dnešku, stále čekáme," říká architekt. Upozorňuje ale na zdařilá pražská díla z poslední doby - připomínku obětí Nuselského mostu od Krištofa Kintery a památník cyklistovi Janu Bouchalovi od téhož autora.

 

Praha 6 přesto v současnosti sochami nešetří. Začátkem září by měl být v Dejvicích odhalen pomník fyzikovi Nikolu Teslovi - ten má jako jeden z mála nefigurativní podobu a nápad. Jeho motivem je stylizovaný elektrický výboj jako hybná síla a základní kámen Teslových vynálezů a jako nástroj jeho proslulých prezentací. Autory jsou sochař Stefan Milkov a architekt Jiří Trojan.

 

Zatím bez realizace jsou další dva pomníky. Pomník Žofie Chotkové by měl stát u Písecké brány, v soutěži zvítězil návrh, který má podobu vějíře zapíchnutého do chodníku. V případě pomníku Marie Terezie, který by měl po dostavění tunelu Blanka stát v novém parku u Prašného mostu, porota vítěze nevybrala. Většina návrhů se držela figurativní formy. Souvislost těchto postav s Prahou 6 zřejmá není.

 

Již letos či příští rok by měl v Praze stát nový pomník Janu Palachovi. Plastika symbolizující plameny, které po odvážném protestu studentovi v roce 1969 přinesly smrt, stála v 90. letech v dřevěné podobě na Hradě. Ocelová skulptura amerického architekta českého původu Johna Hejduka by měla být na Alšově nábřeží. Sochu zaplatí město, jemuž Heyduk svůj projekt daroval.

 

Další z památníků, jehož autor se nebojí abstrakce, by měl být v říjnu odhalen na Letné a měl by připomínat básníka Rainera Marii Rilkeho. Jeho autorem je jeden z nejvýznamnějších současných českých sochařů Stanislav Kolíbal a iniciátorem a investorem nadace nesoucí Rilkeho jméno. Pomník tvoří vztyčené kamenné desky s Rilkeho portrétem a jeho verši. Ve Vysočanech chtějí v září odhalit pomník průmyslníkovi Emilu Kolbenovi.

 

Již přes rok shání peníze Spolek pro výstavbu sochy Václava Havla na realizaci plastiky mladé sochařky Barbory Daušové. Spolek pro sochu nemá místo, shromáždil třetinu peněz potřebných na bronz v životní velikosti. Mezitím na Malé Straně vznikla Lavička Václava Havla, další z posezení navržených Bořkem Šípkem, jež mají přispívat k setkávání a dialogu v duchu postojů bývalého prezidenta. Historikové se ke klasickému pomníku Havla stavějí skepticky a říkají, že ho nejlépe připomíná jeho dílo, které by lidé měli číst, a tak jej činit stále živým.

 

zdroj: ČTK