Poslední opozdilci shání kasy, do poslední chvíle nevěřili, že na ně EET dosáhne
Přestože od dnešního dne platí zákon o elektronické evidenci tržeb také pro maloobchod a velkoobchod, nezanedbatelná část podnikatelů teprve nyní kupuje pokladny. Dokládá to statistika společnosti Storyous, která dodává chytré pokladní systémy. Ještě v průběhu 28. února přijala na své zákaznické stovky hovorů s prosbou o prodej a instalaci pokladny a ani první březnový den od rána nevypadá klidněji. A to i přes proklamace finanční správy, že v případě druhé vlny již nebude benevolentní. Na základě toho Storyous sestavil profil těch, kteří nechali EET na poslední chvíli.
24 %: "Prostě jsem se na to vykašlal"
Nejupřímnější konstatování těch, kteří nechali věc “vyhnít”. Paradoxně jich však není většina.
"Hardware je naštěstí na trhu dostatek a některá pokladní řešení včetně toho našeho jdou nainstalovat svépomocí prostřednictvím videonávodu. Pokud si podnikatel pokladnu zprovozní až tento týden, je pak nutné doposlat k evidenci všechny v březnu realizované platby. Je pak otázka, jak by se v prvních dnech po druhé vlně k absenci kasy funkční kasy - i v případě, že by podnikatel doložil například to, že ji má již koupenou č objednanou - postavila kontrola,” uvádí Petr Filipec, provozní ředitel společnosti Storyous, jednoho z předních tvůrců chytrých pokladních systémů.
13 %: "Nechtěl jsem věřit, že to začne platit"
Část podnikatelů EET ignorovala zcela programově. Nevěřili, že zákon bude platit v té podobě, v jaké byl schválen. Očekávali, že pro jejich druh podnikání bude schválena ještě nějaká výjimka.
"Týká se to nejčastěji malých firem a OSVČ, kteří debatu kolem EET prostě v určitém momentu přestali sledovat. Problém je, že nyní nemají dostatek informací či mají informace zavádějící nebo zastaralé. Často jim musíme teprve vysvětlovat, jak a proč se registrovat před nákupem kasy na Finančním úřadě a jak zajistit certifikát. Často neznají ani ty základní evidenční postupy a neví, jak se chovat v elementárních situacích," zmiňuje Filipec.
56 %: "Netušil jsem, že se mně druhá vlna týká"
Oběti na poslední chvíli přijímaných výjimek a pozdě vydávaných metodických pokynů. Největší procento opozdilců se skládá z podnikatelů, kteří teprve nyní zjišťují, že spadají do druhé, nikoli pozdější vlny.
"Jedná se v naprosté většině o trhovce a stánkaře anebo podnikatele, kteří vyrábí i prodávají a byli přesvědčeni, že spadají do další vlny, ale teď si přestali být jistí. Než by čekali až tři měsíce na závazné posouzení, raději se k evidenci dobrovolně přihlásí. Bohužel ani oni zatím většinu informací k EET čerpali z médií, takže je v rámci instalace musíme zaučovat," vysvětluje Filipec.
7 %: "Nevěděl jsem, jakou pokladnu vybrat"
Najít nejvhodnější pokladní řešení není v záplavě nabízených alternativ nic jednoduchého. Právě to se stalo brzdou pro obchodníky, kteří své řešení chtěli zvolit opravdu pečlivě.
"Tak jako u první vlny, i u té druhé se na nás často obrátí minutu po dvanácté podnikatelé, kteří zvažovali nákup naší kasy třeba už před měsícem. Prostě si jen chtěli nechat projít věci hlavou. Je trochu úsměvné, že po tak dlouhém otálení samozřejmě chtějí dodání a instalaci obratem, naštěstí to však nebývá problém," upřesňuje Filipec.
Trh nyní čeká na precedenty
Některé šedé zóny u druhé vlny stále čekají na vyjasnění. Dá se tedy předpokládat, že precedentní rozhodnutí finanční správy může část podnikatelů z druhé vlny vyškrtnou anebo naopak uvalit povinnost na ty, kteří mysleli, že budou evidovat až později.
"Za nejrizikovější považuji hranici mezi výrobou a distribucí. Pokud nakoupím řezané květiny a pomocí svého know-how a umu z nich vyrobím dekoraci, jedná se o prodej či výrobu? Nebo pokud nakupuji potraviny od subdodavatelů, abych sestavil vlastní produkt k prodeji - třeba dárkový koš? To jsou všechno věci, které pomůže definovat teprve praxe," zakončuje Filipec.
