Důslednější prevence u seniorů může vést k záchraně životů i finančním úsporám
Z celkových výdajů zdravotních pojišťoven, připadlo v roce 2015 celých 39 % na léčbu seniorů starších 65 let. Vzhledem k fenoménu stárnutí populace lze očekávat nárůst výdajů na zdravotní péči o tuto skupinu obyvatel i do budoucna. Klíčovou úlohu při zvažování ekonomické otázky péče o zdraví seniorů přitom může sehrát prevence a její dostupnost, ale také vyšší informovanost seniorů a jejich rodin, ale i lékařů v první linii. Důležitou součástí zdravotní prevence je vakcinace proti zákeřným infekčním onemocněním, která je v České republice nedostatečná a nedosahuje úrovně proočkovanosti rozvinutých západních ekonomik.
Podle údajů Českého statistického úřadu vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2015 na péči o osoby starší 65 let částku přes 91,5 miliardy korun, což je 39 % z celkových výdajů pojišťoven v daném roce. Nejnákladnější skupinou pacientů jsou osoby ve věku nad 85 let. Roční péče o muže v této věkové kategorii stojí pojišťovny v průměru 66 tisíce korun, u žen pak 63 tisíce korun. Jen na léčbu nemocí dýchací soustavy vynaložily zdravotní pojišťovny v daném roce 9,9 miliard korun, na léčbu infekčních onemocnění 3,4 miliardy korun.
„Efektivním řešením jak z pohledu zdraví a kvality života seniorů, tak z pohledu ekonomických úspor, je vyšší důraz na prevenci a informovanost. Jedním z důležitých pilířů zdravotní prevence je očkování. To je v případě seniorů velmi žádoucí, protože právě tato věková skupina je k závažným onemocněním náchylnější a hůře je snáší,“ komentovala MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce na dnešní tiskové konferenci. S blížícím se podzimem, tedy dříve, než začne období respiračních nákaz, které mohou být příčinou vzniku těžkých pneumonií, je podle primářky Roháčové důležité očkování proti pneumokokovým infekcím a chřipce.
Proočkovanost u obou těchto onemocnění je v České republice obecně nízká. V seniorské populaci je očkováno proti chřipce zhruba 20 – 30 %, což zdaleka nedosahuje 75% úrovně doporučované Světovou zdravotnickou organizací. V případě vakcinace proti pneumokokovým infekcím je situace ještě horší. Podle průzkumu agentury Ipsos pro společnost Pfizer uvedla pouze 4 % starších dospělých Čechů (věk 50+), že jsou očkovány proti pneumokokům. S vyšším věkem přitom roste riziko nákazy zákeřnými pneumokokovými infekcemi, které jsou zvláště u osob starších 65 let častým původcem bakteriálního zápalu plic. Ten mívá u seniorů závažný až fatální průběh, na toto onemocnění umírá každý čtvrtý nakažený z této věkové skupiny. „Pro seniory na 65 let věku je přitom účinná a šetrná konjugovaná vakcína proti pneumokokovým infekcím plně hrazena. Lidé v této rizikové věkové skupině tak mohou spojit bezplatné očkování proti chřipce, na které mají nárok už několik let, s bezplatným očkováním proti pneumokokům a nechat se tak očkovat v rámci jedné návštěvy lékaře proti dvěma onemocněním,“ doplňuje Roháčová. Lidé mají často obavy o zdraví svých blízkých a dělají si starosti s tím, jak je ochránit. Podle primářky Roháčové je přitom klíčové začít prevenci zákeřných infekčních onemocnění především u sebe, protože řada z nich je nakažlivá a snadno šiřitelná.
Nebezpečné invazivní choroby, které pneumokok způsobuje, mohou mít různou intenzitu svého průběhu. Bakterie se v ovzduší vyskytuje v různých kmenech (sérotypech), z nichž některé mohou být až život ohrožující. Mezi nejčastější formy onemocnění patří záněty středouší, pneumokokové záněty mozkových blan (pneumokoková meningitida) či velmi závažné bakteriální zápaly plic (pneumonie).
Pneumokoky má v nosohltanu většina zdravých lidí. Při oslabení organismu se ale šíří do celého dýchacího traktu a vyvolávají závažná onemocnění. Pneumokok způsobuje záněty středouší, nosních dutin, plic či mozkových blan a u řady pacientů zanechá následky, může jít i o nevratné a těžké poruchy sluchu.
Zápal plic (pneumonie) patří k nejtěžším onemocněním dolních dýchacích cest. Umírá na ně až 20 % nakažených, především pak v rizikové skupině osob starších 65 let. Nemoc má plíživý nástup připomínající obyčejné nachlazení, avšak vcelku rychle se začíná objevovat zimnice, velmi vysoké horečky, nechutenství či zvracení. Nemoc také může doprovázet dušnost a silná bolest na hrudníku. „Do rizikové skupiny patří starší osoby obecně, ale i lidé s chronickými potížemi, jejichž organismus se hůře brání proti závazným onemocněním. Samotnou léčbu pneumonie pak navíc často komplikují další průvodní nemoci jako vysoký krevní tlak nebo cukrovka,“ říká Doc. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie Nemocnice Na Bulovce.
V České republice onemocní pneumonií neboli zápalem plic zhruba 100 tisíc lidí ročně, z nich je asi 20 tisíc hospitalizováno. Na následky onemocnění u nás ročně zemře 3 tisíce nemocných. „Průměrná délka hospitalizace pacienta se zápalem plic je 10 dnů. Zatímco náklady na ambulantní léčbu se pohybují kolem dvou tisíc, v případě hospitalizace hovoříme o desetinásobku,“ doplňuje docent Pauk.
Data evropského průzkumu ukázala, že o tom, co je to pneumonie má povědomí 9 z 10 starších dospělých. Skutečnost, že proti tomuto onemocnění existuje prevence v podobě vakcíny, však ví méně než třetina dotázaných Evropanů, v České republice pak jenom 17 %. Se samotným proočkováním je to ještě horší. Očkování proti pneumokokům deklarovalo v průměru 12 % Evropanů. Nejčastěji jsou proti pneumokokovým infekcím očkovány starší osoby ve Velké Británii (28 %), ale také dotazovaní z Řecka (20 %). Naopak Česká republika má nejnižší procento očkovaných proti pneumokokům (3 %), následována Francií (4 %) a Itálií (5 %). I přesto, že naprostá většina dotázaných souhlasí s tím, že zápal plic je závažné onemocnění, jen každý pátý se osobně obává rizika nakažení. Nejčastějšími důvody, proč se dotazovaní dosud nenechali očkovat proti pneumokokovému zápalu plic, jsou přesvědčení, že existuje lepší způsob, jak se chránit a to, že si necítí ohroženi nákazou. Dalším významným důvodem je i fakt, že tento typ vakcinace jim jejich lékař nenabídl.
„Je důležité zajistit, aby senioři, ale i jejich nejbližší rodina, která může ovlivňovat jejich zdraví, chápali závažnost pneumokokových onemocnění a to, že mohou mít dlouhodobé až fatální následky, i to, že tato onemocnění mohou postihnout prakticky kohokoliv, dokonce i ty, kteří o sebe pečují a žijí zdravým způsobem,“ doplňuje primářka Roháčová a pokračuje: „Zotavení může trvat i několik měsíců po hospitalizaci a nemoc může mít dlouhodobý dopad na práci, společenský život a nezávislost.“
V rámci informovanosti o významu prevence u pneumokokových zápalů plic proběhne osvětová road show pod názvem „O pneumokocích pěkně od plic“, která v rámci čtyřech zastávek nabídne základní informace o onemocnění, možnost konzultace s lékařem i poučení formou zábavy.
• OC Brno 30. září – 1. říjen 2017
• OC Europark Štěrboholy 07. - 08. říjen 2017
• OC Forum Nová Karolina Ostrava 13. – 14. říjen 2017
• OC Rokycanská Plzeň 23. – 24. září 2017
Vždy od 11:00 do 19:00.
Zkvalitnění života seniorů, kam bezesporu patří i péče o jejich zdraví, má v programu i řada neziskových uskupení. Organizace Život 90 se aktivně zapojuje do vyjednávání lepších podmínek pro seniory v České republice. „Jen zdravý člověk se může věnovat naplno svým zájmům a koníčkům a žít společenský život. Proto jsme rádi, že se podařilo prosadit do novely zákona o zdravotním pojištění plnou úhradu pneumokokové vakcíny, která je pro osoby v seniorském věku účinnější a šetrnější,“ říká Mgr. Jan Lorman, ředitel organizace Život 90. Podle Lormana senioři význam očkování uznávají, často jim však chybí finance v případě doplatku pacientem. V případě pneumokokové nákazy, kde mezi osobami nad 60 let počet nakažených strmě stoupá, je význam proočkovanosti obzvlášť důležitý. Cena za jednu vakcínu v porovnání s náklady na léčbu jednoho pacienta hovoří jasně ve prospěch prevence, která se zdravotnímu systému vyplatí.
